smenu.gif

Změny pro společnost s ručením omezeným od 1.1.2014

Základní kapitál a vklady

Od 1.1.2014 činí minimální výše vkladu u společnosti s ručením omezeným dle zákon o obchodních korporacích (ZOK) pouze 1,- Kč, což znamená, že i základní kapitál může být nově tvořen částkou ve výši pouhé 1,-- Kč, má-li společnost jediného společníka.

Jedná se tak o klíčovou změnu úpravy základního kapitálu oproti úpravě platné do 31.12.2013, která vyžadovala základní kapitál alespoň ve výši 200.000,- Kč. Společnost s ručením omezeným se nyní tak více otevírá těm, pro které složení dosavadní výše základního kapitálu představovalo finanční překážku. Základní kapitál ale tímto ztratil svou garanční roli, která je nově nahrazena jinými režimy ochrany věřitelů, jakými jsou např. test insolvence či přísnější pravidla správy, což by mělo přispět k vyšší ochraně věřitelů především díky větší odpovědnosti jednatelů.

I u vkladů do společností s ručením omezeným došlo k určitým změnám. Vklad sice může být jak peněžitý, tak nepeněžitý, avšak nepeněžitým vkladem nesmí být práce, služby či pohledávka společníka za společností. Znalec již však pro ocenění nepeněžitých vkladů nemusí být vybírán soudem, ale bude vybírán při zakládání společnosti samotnými zakladateli, jinak jednatelem.

Kmenové listy

Od 1.1.2014 je možné, aby podíl ve společnosti s ručením omezeným byl představován kmenovým listem – cenným papírem na řad (do 31.12.2013 platilo jen u akciové společnosti), a to vtělení podílu na společnosti do cenného papíru. Na rozdíl od akcií ovšem nebude možné s kmenovými listy obchodovat na evropském regulovaném trhu nebo jakémkoliv jiném veřejném trhu.

Vydání kmenových listů není povinné, je pouze na vůli společníků, zda si jejich vydání upraví ve společenské smlouvě. Klíčovou informací ovšem je, že kmenový list může být vydán pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena ani podmíněna, podíl je pak převoditelný na řad (převést ho tedy můžete rubopisem a předáním kmenového listu novému nabyvateli). Jednoduše řečeno to tedy znamená, že společnost s ručením omezeným u těchto podílů ztrácí kontrolu nad jejich převodem, tedy je třeba vydání kmenových listů důkladně zvážit. Na rozdíl od podílu, který není představován kmenovým listem, u těchto již nebude třeba písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy, ale dostačující bude ústní forma převodu.

K účinnosti převodu kmenového listu vůči společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby společníka a předložení kmenového listu společnosti.

Různé druhy podílů

To znamená, že společnost může připustit vznik různých druhů podílů, přičemž podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh a podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti je podílem základním. A pokud si to tak společníci upraví ve společenské smlouvě, nebudou všechny podíly společníka ve společnosti „srůstat“ v jeden, ale budou moci zůstat samostatně vedle sebe, nezávisle na sobě.

Podíly tedy mohou být kvalitativně odlišeny (např. podíl bez hlasovacích práv pouze s účastí na zisku, či mohou být odlišná práva a povinnosti spojená s podílem společníka, který investoval peněžitý kapitál od těch spojených s podílem společníka, který vložil nepeněžitý vklad, který např. pomáhá společnosti při podnikání, atd.) a pokud tak stanoví společenská smlouva, může jeden společník vlastnit i více podílů, z nichž každý může být jiného druhu. Za povšimnutí také stojí skutečnost, že dle zákonné definice se již nejedná o obchodní podíl, ale pouze o "podíl", nicméně na mnoha místech v zákoně o obchodních korporacích (ZOK) pojem obchodní podíl opět najdeme.

Uvolněný podíl a vypořádací podíl

Za uvolněný podíl označuje zákon o obchodních korporacích (ZOK) ten podíl, který je důsledkem zániku účasti společníka ve společnosti, přičemž k tomuto zániku došlo jinak než převodem podílu.

Takto uvolněný podíl již nebude podle ZOK přecházet na společnost, jako tomu bylo do 31.12.2013, ale společnost ohledně uvolněného podílu bude vystupovat jako zmocněnec, v rámci toho s ním bude disponovat. Uvolněný podíl pak musí společnost bez zbytečného odkladu prodat za alespoň přiměřenou cenu a zároveň platí, že společníci mají k uvolněnému podílu předkupní právo. Uplatnilo-li by vícero společníků najednou své předkupní právo k uvolněnému podílu, pak by se uvolněný podíl rozdělil mezi tyto společníky a to dle poměru jejich podílů ve společnosti.

Výtěžek z tohoto prodeje je pak předmětem vypořádacího podílu, který je následně vyplacen oprávněné osobě, a to po odečtení účelně vynaložených nákladů a započtení splatných pohledávek za společníkem, jehož účast ve společnosti zanikla. Pokud by případným výše popsaným započtením ale nezanikla zcela vkladová povinnosti společníka, jehož účast ve společnosti zanikla, pak je povinen ručit za splnění vkladové povinnosti za nabyvatele tohoto podílu.

ZOK pamatuje i na možnost, kdy se uvolněný podíl společnosti prodat nepodaří a to z objektivních důvodů (nikoliv např. proto, že společnost úmyslně promeškala lhůtu k jeho prodeji apod.), a to ve lhůtě tří měsíců. V takovémto případě pak platí, že výše vypořádacího podílu se stanoví z vlastního kapitálu zjištěného v mezitímní, řádné či mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti tohoto společníka ve společnosti a zjištěná částka pak musí být vyplacena do jednoho měsíce od uplynutí lhůty určené k prodeji uvolněného podílu, který byl bezvýsledný.

Následně, nejdéle však do jednoho měsíce od vyplacení vypořádacího podílu dle způsobu popsaného v předchozím odstavci, rozhodne společnost o přechodu uvolněného podílu na zbývající společníky (poměrně, dle jejich podílů), a to za protiplnění ve výši odpovídající nejméně výši vyplaceného vypořádacího podílu. Pokud by k výše uvedenému nedošlo, pak musí společnost snížit svůj základní kapitál o vklad společníka, jehož účast ve společnosti zanikla, v opačném případě by musela být společnost soudem zrušena a musela by být nařízena její likvidace, a to i bez návrhu.

Odpovědnost jednatele a péče řádného hospodáře

Zákon o obchodních korporacích (ZOK) zavádí zvýšenou odpovědnost jednatelů.

Dle ust. § 68 odst. 1 zákon o obchodních korporacích je možné, aby soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitele s.r.o. rozhodl, že jednatel (nebo i bývalý jednatel) ručí za splnění jejích povinností a to při splnění těchto podmínek: 1. bylo rozhodnuto, že společnost s ručením omezeným je v úpadku, a
2. jednatel nebo bývalý jednatel společnosti s ručením omezeným věděli nebo měli a mohli vědět, že je společnost s ručením omezeným v hrozícím úpadku, a v rozporu s péčí řádného hospodáře za účelem jeho odvrácení neučinili vše potřebné a rozumně předpokládatelné. Uvedené se nevztahuje na jednatele nebo bývalého jednatele společnosti s ručením omezeným, kteří byli do funkce prokazatelně zvoleni za účelem odvrácení úpadku nebo jiné nepříznivé hospodářské situace společnosti s ručením omezeným a svou funkci vykonávali s péčí řádného hospodáře.

ZOK dále v § 52 blíže specifikuje péči řádného hospodáře. Při posouzení, zda člen orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace. Pokud dojde k soudnímu řízení, ve kterém bude posuzováno, zda člen orgánu společnosti jednal s péčí rádného hospodáře, ponese důkazní břemeno tento člen a bude tedy muset prokázat, že skutečně vynaložil tuto péči. Důkazní břemeno člen orgánu neponese, pokud soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat.

Další nové povinnosti členů orgánů společnosti stanoví § 159 nového občanského zákoníku. Ten stanoví, že kdo přijme funkci voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Pokud člen orgánu porušil při výkonu funkce tyto povinnosti a vznikla v tom důsledku škoda, je povinen škodu společnosti nahradit. V případě, že takovou škodu nenahradí, ručí věřiteli společnosti za její dluh, a to v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci. ZOK pak v § 51 blíže definuje podmínky, aby bylo jednáno pečlivě a s potřebnými znalostmi. Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu společnosti. Ani takové jednání však není pečlivé, pokud nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.

Nová úprava klade tedy na jednatele společnosti poměrně vysoké nároky. Pokud jednatel vykonává svou funkci v souladu se všemi zákonnými požadavky, tedy s nezbytnou loajalitou, s potřebnými znalostmi a pečlivostí a s péčí řádného hospodáře, nová odpovědnost vůči věřitelům se na něj nevztahuje a setrvává pouze ručení za dluhy společnosti do výše nesplněné vkladové povinnosti. Pokud však jednatel v některých z těchto povinností pochybí, může za to nést osobní následky.

Jednatelé by si měli dávat pozor především v případě, že je společnost zadlužená a hrozí jí úpadek, neboť pokud nevyvinou dostatečnou péči pro jeho odvrácení, může se stát, že budou za dluhy ručit celým svým majetkem. Situace bude pro jednatele o to složitější, že bude muset v případě soudního sporu sám prokazovat, že nepochybil.

Zrušení zákazu řetězení, úprava zákazu konkurence

Do 31.12.2013 platil tzv. zákaz řetězení, který byl mezi podnikateli velmi nepopulární.

Byl upraven v ustanovení, které stanovovalo, že společnost s ručením omezeným s jediným společníkem nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. Dále také platilo, že jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným.

Od účinnosti zákona o obchodních korporací (ZOK) se ovšem od těchto zákazů upouští a od 1.1.2014 platí, že jedna a táž osoba může být jediným společníkem či zakladatelem libovolného počtu společností s ručením omezeným a zároveň, že společnost s ručením omezeným napříště může být jediným společníkem či zakladatelem jiné společnosti s ručením omezeným.

V oblasti úpravy zákazu konkurence v s.r.o. ZOK formuluje rovněž významné změny. Dle dosud platného práva bylo možné zákaz konkurence pouze rozšířit, a to skrze stanovy či společenskou smlouvu. Dle nové zákonné úpravy bude ovšem možné vydat se i opačným směrem a zákaz konkurence úplně vyloučit, a to skrze souhlas všech společníků.

Změna úpravy odměňování

Důležité ustanovení § 777 zákona o obchodních korporacích (ZOK) ve svém odstavci 3 stanoví, že je nutné přizpůsobit ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně členů orgánů společnosti do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak platí, že je výkon funkce bezplatný.

Smlouva o výkonu funkce se ve společnosti s ručením omezeným sjednává písemně a schvaluje ji nejvyšší orgán společnosti.

Má-li člen orgánu vykonávat svou funkci za úplatu, pak smlouva o výkonu funkce musí obsahovat také údaje o odměňování specifikované v ustanovení § 60 ZOK. Práva a povinnosti mezi společností s ručením omezeným a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o tzv. příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze ZOK plyne něco jiného. Pozor, ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku se však nepoužijí.

Vystoupení společníka ze společnosti

Nadále počítá s těmito možnostmi vystoupení společníka ze společnosti:

V případě, kdy společník nesouhlasí s rozhodnutím valné hromady, které zásadním způsobem mění podstatu či podmínky, za kterých byla společnost založena, společník může vystoupit ze společnosti, pokud valná hromada rozhodla o změně převažující povahy podnikání společnosti či o prodloužení trvání společnosti. Společník bude moci nově také vystoupit, pokud valná hromada rozhodla usnesením o uložení příplatkové povinnosti a společník pro příplatkovou povinnost nehlasoval. S ohledem na skutečnost, že ZOK umožňuje vznik různých podílů, tak pokud jich bude mít společník více, nelze vyloučit situaci, že na valné hromadě např. bude souhlasit s příplatkovou povinností jen pro část svých podílů, přičemž u těch zbylých bude hlasovat proti uložení příplatkové povinnosti, i to bude možné.

Druhá skupina případů pak míří na skutečnost, že společník nesmí být nucen zůstávat ve společnosti proti své vůli a má možnost převést svůj podíl na jinou osobu či společníka, podmíněnou souhlasem pověřeného orgánu. A není-li tento souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu podílu z důvodu nečinnosti tohoto pověřeného orgánu či je souhlas odepřen a to bez udání důvodů, může v tomto okamžiku společník ze společnosti vystoupit, a to ve lhůtě jednoho měsíce ode dne zániku smlouvy.

Internetové stránky společnosti

Má-li společnost s ručením omezeným internetové stránky, přibývá jí od 1.1.2014 další povinnost.

Dle zákona bude totiž platit, že zřídí-li si společnost s ručením omezeným internetové stránky, bude povinna na nich uvádět ty údaje, a další stanovené zákonem, které je povinna uvádět na obchodních listinách. nový občanský zákoník (NOZ) v dané souvislosti stanoví, že každý podnikatel musí uvádět na obchodních listinách (a tedy i na internetových stránkách, pokud je společnost s ručením omezeným má) své jméno a sídlo, údaj o zápisu do obchodního rejstříku, včetně oddílu a vložky a identifikující údaj, byl-li podnikateli přidělen. Nemá-li společnost s ručením omezeným internetové stránky, pak tuto povinnost samozřejmě nemá.

Napište nám

Máte-li zájem o nezávaznou nabídku účetních služeb, napište nám počty jednotlivých dokladů s informací za jak dlouhé období to je (faktury přijaté a vydané, pokladní doklady a položky bankovních výpisů) a periodicitu plátcovství dph. Pokud máte zaměstnance, tak také počet zaměstnanců.

Zpráva

Pokud si žádáte odpověď
Příjmení prvního prezidenta Českoslovenka (Tomáš Garrigue ???????)
Vyplňte odpověď - spamová ochrana



Kontakt

Rektorská 22
108 00 Praha 10
tel: 274 781 676
gsm: 603 426 895

U Nikolajky 23
150 00 Praha 5
tel: 603 426 895




Napište nám »

S úsměvem


Ó daně, ó daně »

Vzor daňového dokladu »

Na úřadě »



Aktuality

Zálohy OSVČ na zdravotní pojištění od 2020

16.12.2019
Od 1. ledna 2020 se mění výše minimální zálohy, kterou platí OSVČ na zdravotní pojištění. Termín splatnosti záloh je od 1. dne kalendářního ...

Provozovna versus místo podnikání (sídlo)

13.2.2018
Podnikatel může mít jen jedno místo podnikání, ale více provozoven. Provozovna je prostor, kde se podniká, místo podnikání je místo, odkud ...

Novinky v daních pro rok 2018

29.1.2018
Paušální výdaje V roce 2018 se omezí paušální výdaje. Bude ale nyní možné odečíst si slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě. Paušál...

Daňové přiznání 2017

26.1.2018
Co je dobré vědět, pokud budete podávat přiznání k dani z příjmu fyzických osobNepřipravte se o slevu na dani. Na základní slevu na dani má ...